OPT TJ Kotva Braník

TAJNÉ VÝLETY OLT

Jsou v zásadě tři možnosti, jak se postavit k tradicím. Dodržovat je a nenápadně přizpůsobovat, obrátit se k nim zády, nebo zakládat nové. První tajný výlet vznikl jako reakce na změnu státních svátků v kalendáři.  9. květen nám přesunuli na 8. a tak vznikly dva volné dny v identický den v týdnu. Tedy dva po sobě jdoucí týdny se stejným volnem. Takže je pravděpodobné, že jeden takový týden je možné věnovat rodině, chatě atd. Druhý lze strávit dohromady s partou, aniž by to vyvolávalo nutnost se nějak složitě rozhodovat.

Název TAJNÝ VÝLET jsem tehdy zvolil jako čistě marketingovou značku s účelem vyvolat zájem a zvědavost zlenivělého členstva. Shodou okolností se tehdy, tedy v roce 2008 den volna přilepil k víkendu a první ročník byl třídenní. Jeli jsme k Borkovi Andělovi do Turnova a usalašili se mu na zahradě. Jediná tajnost tehdy spočívala v určení směru a místa v  tom, že zněla: „Jedeme k nejznámějšímu českému horolezci“  - správná dopověď byla k Borkovi, protože jak známo „Boryš umí po skalinách“.  Ty dny jsme si užili na kolech i pěšky a pro zvědavce jsou fotky na stránkách OLT.

Časem se ukázalo, že se název osvědčil. Jednak umožňuje zařadit akci do plánu činnosti bez konkrétního místa a programu. Určitě to vypadá lépe, než VÝLET NĚKAM. Na druhou stranu mají účastníci jistotu, že se o ně někdo postará a dá si záležet. Přitom se nepečou žádné záludnosti a všichni mají jasné instrukce co se jídla, spaní a přepravy týče. Účastníci se vlastně spíš hlásí a sejdou k termínu, nikoliv k lokalitě.

Další tajný výlet se konal do Česko-Saského Švýcarska opět na 3 dny. Rok na to jsme šli ze Slap do Štěchovic a užívali si výkladu Franty Beloviče, který nám ukazoval po kterých skalách lezly Heleny – Militká a Rudišová. Stihli jsme i exkurzi v po povodni opravené Štěchovické v elektrárně. Kdo tam ještě nebyl – doporučuji.

Další rovinou tajného výletu je, aby to byla aktivita oddílu mimo Valšovky. Proto stejným způsobem jsme reagovali na další nový den volna – 28. září. V roce 2006 jsme sice na Valšovkách začali a končili, ale vydali jsme se kolem Sněžky přes Polsko s noclehem na Jelence. O rok později jsme se vydali z Valšovek do Špindlu, první nocleh jsme si užili ještě na tehdy fungující Petrovce. Druhá noc byla na Jeleních boudách. První i druhý den jsme chytili takového plaváka, že si většina účastníků pořídila následně nové oblečení do monzunového deště. Začátek podzimu 2008 jsme zahájili na Božím Daru a přes naši novou výbavu nepršelo a nepršelo. V roce 2009 jsme se přesunuli na Šumavu, kde východiskem byla ubytovna KČT v Prášilech. I tentokrát se počasí podařilo. Zato další ročník jsme se nemohli dohodnout na Beskydech, nikam jsme nejeli a v tom termínu lilo a lilo …

A úplně stejnou cestou, tedy reakcí na kalendář a dny volna se v programu objevili „Husí svátky“ v červenci a to tentokrát na Valšovkách. Nově se klube tradice větší brigády spojené s oslavami 1. máje, či dne vítězství – pro zvědavce opět fotky na webu OLT.

Metamorfovanou tradicí je předvánoční výlet. Ten se přerodil z původního lyžařského večírku. Kdysi velmi společenské akce v divadle Olympic (nyní Divadlo Y), potom v Kotvě (sál vedle OD Kotva) s živou hudbou a tancem. Pak určitý čas večírek živořil ve velké klubovně v loděnici včetně hudby a tance, ale nakonec už to bylo jen odpolední setkání pro děti s malováním společného obrazu. Tam ale vznikla soutěž o nejhezčí vánoční ozdobu a nejlepší vánoční cukroví. Nakonec jsme vyrazili ven a chodíme na výlet, cestou si uvaříme grog, ozdobíme stromeček (když není, tak šípek) a nakonec vyhodnocení cukroví proběhne v hospodě. Vrcholem je tombola podle pravidla, že každý si odnese tolik dárků, kolik přinesl. Z původního lyžařského večírku se časem stal výlet k uvítání svátků vánočních a zimního slunovratu.

Stejný princip tomboly je i součástí silvestrovského programu na Valšovkách, kam patří hlavně divadelní představení místního ochotnického souboru, kdy se herci mísí s diváky a naopak. A po půlnoci nám před lety Krista Krupková zavedla „lambádičku“ u obrázku – tedy po přípitku rychle obléct a vyrazit na kopec k poněkud barbarskému tanci kolem svíčky. Sice se nám tam vmísil do tradic i ohňostroj, ale už naštěstí skomírá a snad zahyne.

No a vztah OLT k nevětší tradici KTV – Klubáku je takový, že předloni jsme vyhráli ve všech měřených kategoriích mimo pramic a náš host vyhrál i necky.

Nejpočetnější naše tradiční akce je setkání se seniory a bývalými členy oddílu v loděnici. Účast bývá kolem 60-ti lidí. Termín je pohyblivý, většinou v červnu, kam se opět vrací po dvou podzimních setkáních. Nezapomínáme ani na lyže, včetně hodu běžkou – fotky opět na webu OLT.

Nakonec jsem popsal tradice udržované a vzniklé v našem oddílu. A přiznej si, že zvolený název upoutal větší pozornost, než třeba O NAŠICH TRADICÍCH. Prostě jeli něco TAJNÉ, je ti i lákavé. A protože s námi jdou vždy děti, dá se s tím i kouzlit.

Mimochodem: název tajný výlet je natolik přitažlivý, že např. Měch nám poslal nasupený e-mail, ať ho neobtěžujeme pozvánkami, a co je na tom tajného, že hned přišel na to, že jedeme do Srbska… To vše ale teprve potom, až se proklikal všemi přílohami a souvislostmi. No nic, chvíli jsme na něj čekali na nádraží, ale nedorazil ...

Luboš Bakla OLT